SILOXEN žákovský/demonstrační - bezpečný - laboratoř - před 10 min - po 5 min Příprava siloxenu: odborník - digestoř - před 30 min - po 10 min "Benzen zná každý. Nakreslit "včelí plástev" není problém. Představte si, ale že nejen uhlík může tvořit takovéto pravidelné šestiboké struktury. Vlastnostmi velmi příbuzný je šestičlenný kruh tvořený atomy křemíku Si pospojovanými atomy kyslíku. " Legenda: "Kterak z šedivého prášku vydolovat žlutou sloučeninu, která při oxidaci světélkuje? Práškový silicid vápníku CaSi2 není sice v laboratořích příliš běžná chemikálie, ale není zas tak moc drahá, aby se s ní nedal vyzkoušet tento pokus. Výrobci však upozorňují na náchylnost této látky k navlhání, které způsobuje rozklad látk. Při rozkladu pak vzniká plynný vodík, který může i explodovat! Siloxen, jak se látka nazývá, je třeba si nejprve jednoduše připravit. To musí udělat zkušený odborník v digestoři, ale za půl hodiny bude hotov." Stručný popis: 1.      Připravit podle návodu siloxen. (30 min) 2.      Vytvořit zásobní roztok KMnO4 . 3.      Do kádinky s roztokem KMnO4 nasypat X g připraveného siloxenu a ztitrovat 4.      Vzniklou směs promíchávat nejlépe na magnetické míchačce a přisypávat po cca 1 g pevného N-bromsuccinimidu. Podrobný popis: Pomůcky: kádinka (250 ml), magnetická míchačka, odměrná baňka, 3 odměrné válce (25 ml), 2 kádinky Chemikálie: hydroxid sodný NaOH (leptá), peroxid vodíku 30% H2O2 (leptá), violanthron (karcinogen!), luminol, dichlormethan CH2Cl2 Vysvětlení: V alkalickém roztoku peroxidu vodíku vzniká po přidání N-Bromsuccinimidu            Zelenožlutý plyn, který vzniká v reakční baňce se nazývá chlór. Vyznačuje se svým štiplavým zápachem, ve větší koncetraci dráždí ke kašli a leptá sliznice. Při pokusu jej vzniká malinko a pokud zátka dobře těsní nelze jej ani ucítit. Chlor velmi ochotně reaguje se zásaditým roztokem peroxidu vodíku. V roztoku nejprve vznikají chlornanové anionty. Jakmile se jimi roztok nasytí, začne vznikat speciální, na energii bohatá forma kyslíku s poměrně krátkou dobou existence. Každá bublinka chloru, která probublá baničkou kvasné rourky pak vyvolá červeného trpaslíka, tj. červeně světélkující bublinky kyslíku.            Jak je možné, že kyslík, plyn bez kterého by život na Zemi nebyl možný, také může světélkovat si hned objasníme. K pochopení nám pomohou modelové animace průběhu reakce, při níž vzniká studené chemické světlo (chemiluminiscence). K zamyšlení... Zjisti jak vznikají červánky. Likvidace odpadu: Baňku po reakci otevřete nejlépe v odsávané digestoři a nenaklánějte se nad ní. Aparaturku myjte v rukavicích.