Písnička o
tunelu |
|
C G C G7
Ocit’ jsem se v temnotě a chladu
C G C
a při každým kroku klopýtám,
Dmi G C Ami
nevím, kde je vpředu a kde vzadu,
Dmi G C G7
nevím, jestli spím či procitám.
C G C G7
Můj život teď připomíná tunel,
C G C
černej, dlouhej jak skrz světadíl,
Dmi G C Ami
je to dávno, co vlak tudy duněl,
Dmi G C G7
co mě v týhle díře vysadil.
C G C G7
Ať je tady tma, je to cesta,
C G C
původně snad není pro lidi,
Dmi G C Ami
jedině snad pro jednoho ze sta,
Dmi G C G7
co jde, i když konec nevidí.
C G C G7
Všude kolem tunelu je skála,
C G C
však ke konci tunel musí vést,
Dmi G C Ami
kdybych uhnul, zeď by v cestě stála,
Dmi G C G7
když půjdu vpřed, nemůžu se splést.
C G C G7
Už světlo na jeho konci vidím,
C G C
kus cesty však ještě zbývá jít,
Dmi G C Ami
možná tudy nejdou davy lidí,
Dmi G C G7
přesto stačí vykročit - a chtít.
C G C G7
Vidím světlo, je tam modrý nebe,
C G C
koleje tam k němu vedou dvě,
Dmi G C Ami
ke slunci si míří vedle sebe,
Dmi G C
jedna patří tobě, druhá mně.
|