Jen tak jsem se prošel po Výstavišti během večerního koncertu. O dojmy z muziky se s vámi podělí povolanější psavci. Ale neodnášíme si jen hudební dojmy; tady je pár těch mých :

… pouť se stánky za řekou; součástí té pouti je i jakýsi hudební festival, vstupenky se tedy kontrolují dvakrát; část stánková se prolíná až do hlediště, předvojem prolnutí části hudební za řeku je v té chvíli pár muzikantů na opuštěné scéně zvané Plácek … prchající moje dcera (jsoucí tajně na Portě) pronásledovaná její matkou … správný trampský pes buldok se správným trampským šátkem … světlá pudlí slečna přicházející očuchat mé světlé pivo; ta lidská slečna, co patřila (k) té psí, měla vlasy tmavé; jmenovala se Čudla (ta se světlejší srstí) … za Výstavištěm tábořiště se stany v barvě převážně tmavé, obložené automobily západní výroby v barvě převážně bílé … jen dvě svíčky v celém hledišti; jen ty zbyly z tisíců svíček let minulých …

Seděla pod lucernou, “svedená, opuštěná”, za zády (vlastně z druhé strany lucerny) ceduli “Nabídka dne”, jmenovala se … ba ne, to neřeknu. Povídá: “Víš, jaká je to ostuda, když někomu jeden uteče?” Ujistil jsem ji, že když o někom napíšu do novin, je to ostuda mnohem trvalejší. Tak tady jí máte.