přímému zásahu vodní miny, příliš zázraků dělat nelze. Avšak ve válce je každá sekunda drahá a jednat se musí rychle a především důsledně. Stejně tak musíte však, jakožto velitel, počítat i s tím, že každé vaše sebelepší rozhodnutí, veškerý váš krok, ponese své následky, v horším případě i ztráty na lidských životech. Divíte se? Není čemu - válka je odjakživa taková, jaká je. I takovou může mít tvář naoko snadný život, v bitvě totiž může zvítězit pouze jediný. O tom zda-li nakonec pokoříte jako správný oddaný vlastenec houževnaté Němčoury, částečně rozhodnete výsledek druhé světové války a vysvobodíte duše svých podřízených mladíků, rozhodne jenom a pouze moudrý příkaz, volba mazané taktiky boje a v každém případě i kus pořádného štěstí. Právě tyto tři veledůležité ingredience vždy rozhodovaly o vítězích a poražených v tuhých a nerovných soubojích s proradnými německými námořníky... Taky vám běhá mráz po zádech při pomyšlení, že byste se v této situaci mohli opravdu někdy ocitnout? Určitě ano. Jen namyšlený náfuka by mohl říci, že ne. Tento druh obživy nám prostě nevoní. Problém je ovšem v tom, že námořníci v druhé světové válce takříkajíc "musili", neměli zkrátka výběr. Jejich mladé životy byli tak dennodenně provázeny četnými depresemi a okořeněné peprnými okamžiky, které by zvedli hladinu adrenalinu každému sebenebojácnějšímu frajírkovi. Přiznám, že i já jsem si jako malý přál býti odvážným námořníkem nějaké ponorky a svádět nelehké souboje s rovnocenným soupeřem. Poté, co jsem však trochu nabral na věku (stále jsem ještě ve vývoji) a prošel zrakem nesčetnou řadu ponorkových filmů, v nichž mi bylo řádně vykresleno mé rádoby budoucí povolání, pochopil jsem, že má povaha přísluší daleko jiné práci. Ale to jsem trochu odběhl od tématu. Naše kina navštívil nedávno nový snímek Jonathana Mostowa, Ponorka U-571. Jak už z názvu snímku vyplývá, je jasné, kolem čeho se bude hlavní zápletka výše zmíněného filmu týkat. A poněvadž patří dílo režiséra Mostowa vůbec k nejlepším, které kdy zabrousili na filmové plátno, nelenil jsem a ihned sepsal aktuální téma týkající se těch nejlepších "ponorkových" filmů, s nimiž jste se mohli setkat jak v kině, tak v televizi. A vzhledem k tomu, že filmů tohoto rázu nebylo v dějinách kinematografie mnoho natočeno, nebyl jsem vystaven zase tak namáhavé práci, když jsem měl vybrat tři nejlepší z nejlepších. Tady tedy jsou: Petersenova Ponorka z roku 1981, Hon na ponorku se Seanem Connerym v hlavní roli a nejnovější Mostowův počin z nynějšího roku, Ponorka U-571...
PONORKA (1981)
Roku 1981 byl v Německu natočen vysoce nákladný, ve své době vůbec nejdražší, snímek s názvem Ponorka, pojednávající o posádce odvážných námořníků německé bitevní ponorky U-96. Jak už jsem napsal v předchozí větě, zápletka se točí okolo ponorky U-96, jejíž členové jsou pověřeni velice důležitým posláním - nenápadným proplutím Gibraltarské úžiny a tajnou operací ve Středozemním moři. Jak už to ale ve filmech obvykle bývá, nic není tak růžové, jak se na první pohled může zdát, a tak se není čemu divit, když se ponorce U-96 proplutí nezdaří. Členové posádky se tak vrací z původně chtěné tajné mise zcela vyčerpáni a s téměř zničeným bitevním plavidlem připlouvají do francouzského přístavu La Rochelle, aby zde byli krátce poté zrazeni a vystaveni dalšímu, daleko nerovnějšímu, souboji, při němž přijdou mnozí němečtí námořníci o život... Film Ponorka (Das Boot) líčí divákům strhující události a přetěžké situace, do nichž jsou vtěsnány nelehké osudy námořníků, v takovém sledu a v takovém pojetí, že se nejeden přiznivce žánru ani nestačí divit. I přesto že je datum výroby tohoto snímku na dnešní již přeci jen zastaralejší, film Ponorka si dodnes zachovává své nezaměnitelné kouzlo a autentiku, která je pravda podložena i nedávnou tragickou nehodou ruské ponorky Kursk. Režie snímku se ujal v tehdejší době nepříliš známý Wolfgang Petersen (Dokonalá bouře) a do hlavních rolích obsadil Jürgena Prochnowa, Herberta Grünemeyera a Klause Wennemanna (prostě samé známé tváře).
HON NA PONORKU (1990)
Hlavním hrdinou tohoto válečného snímku je zkušený sovětský kapitán Marko Ramius v podání charismatického Seana Conneryho, který vycítí špatně rozpoložené síly při střetu Ruské federace a Spojených států v druhé světové válce a rozhodne se takticky spojit s nepřítelem, tedy s daleko lépe vybavenými Američany. Celý tento mazaný plán se má uskutečnit hned poté, co kapitán Marko vypluje se svou moderní atomovou ponorkou Rudý říjen na neblíže specifikovanou plavbu. Problémy nastanou kapitánovi ve chvíli, kdy Rusové nečekaně vyčmuchají jeho nekalé záměry a rozhodnou se celou ponorku i s jejím osazenstvem dopravit ke dnu. Celou situaci stíží ruské spiklenecké ponorce i překvapivě Američané, kteří se v domnění, že je velitel dané ruské ponorky blázen, rozhodnou učinit z nevítaného plavidla taktéž popel, aniž by znali kapitánův pravý úmysl. Hon na ruskou jadernou ponorku tak může začít a s ním i celá plejáda originálních a veskrze napínavých okamžiků, jež vezmou dech nejednomu fandovi námořních bitev. V roce 1990 se tehdy zkušený režisér John McTierman (Smrtonosná past 1 a 3, Aféra Thomase Crowna)pokusil navázat na úspěch Petersenovy Ponorky a natočil efektní a promyšlenou podívanou, která se krátce po uvedení do amerických kin stala jedním z nejnavštěvovanějších filmů vůbec a s vydělanými 130 milióny dolarů se umístila na třetím místě nejúspěšnějších snímků roku. Za nečekaný ohlas můžou především perfektní herecké výkony v podání již zmiňovaného Seana Conneryho, Sama Neilla a Aleca Baldwina. Tento snímek se zkrátka tvůrcům vyvedl.
PONORKA U-571 (2000)
Příběh Ponorky U-571 jsem tak trochu nakousl už na začátku tohoto článku, kdy jsem se vám pokoušel alespoň trochu vykreslit atmosféru při boji pod mořem i nad ním. Přesto vám hlavní zápletku filmu znova převyprávím. Hlavními hrdiny jsou tedy američtí námořníci, zkušení potápníci, kteří jsou pověřeni důležitou krádeží německého šifrovacího přístroje Enigma (silně připomínajícího klasický psací stroj), který se nachází na německé bitevní ponorce U-571. Vzhledem k tomu, že U-571 utrpěla několik dní nazpátek těžké škody při střetu s britskou ponorkou a je nejsnáze dostupná a nejzranitelnější, je úkolem amerických námořníků zahrát na Němčoury fikanou blamáž, předstírat spojence přivážejícího náhradní díly, poté celou ponorku řádně "vyčistit" od všudypřítomných, německy mluvících, nečistot a následně ji obsadit. Skupina vytipovaných vojáků pod vedením kapitána Tylera (Matthew McConaughey) se tak vydává do riskantní akce, jejímž účelem je částečně rozhodnout druhou světovou válku ve prospěch Američanů. I zde se však celá akce neobejde bez problémů a poté, co američtí špióni splní svůj požadovaný úkol, tedy obsadí ponorku U-571 a ukořistí Enigmu, je jejich výchozí ponorka nečekaně zničena další německou bitevní ponorkou, která se z čista-jasna objevila na místě činu. Malá skupina amerických mladíků je tak nucena celou misi dokončit ve značně zničené německé ponorce U-571 a co nejnápadněji doplout k britským břehům, kde by celý úkol završili. S ponorkou, která drží pohromadě pouze silou vůle, a která je vybavena pouze jedním funkčním torpédem a nevelkým množstvím pohonné energie, se lze ovšem jen ztěží vyvarovat problémům... Ponorka U-571 je i přes některé menší nedostatky velice slušnou podívanou, která by neměla v žádném případě uniknout žádnému fanouškovi tohoto žánru. Režie snímku se ujal Jonathan Mostow a nutno podotknout, že si nechal na své práci dosti záležet. Svůj snímek vypiloval v každém směru a výsledek může být pro leckoho velice překvapivý. Režisérova snaha o naprostou dokonalost je nejvíce zřetelná v poslední hodince filmu, kdy je divák vystaven nervydrásajícímu finále, u nějž nebudete samým vzrušením a napětím ani dýchat. Stejný muž se pak postaral i o scénář, který oplývá mnohými zajímavými okamžiky, které dělají tento žánr filmu daleko zajímavější a lépe přístupnější i pro ostatní diváky. Také představitelé hlavních rolích mají značný podíl na tak solidním výsledku. Herci jako Matthew McConaughey, Harvei Keitel, Bill Paxton či Jon Bon Jovi (!!!) podávají na plátně tak přesvědčivý výkon, že jsem po konci filmu opouštěl sál se slzami v očích. Ponorka U-571 prostě patří mezi zlatý fond a musí se vidět. Ten, kdo tak neučiní a nevypraví se do kina, udělá velkou chybu a ostatní přátelé/námořnící se mu budou potom právoplatně vysmívat. Tento snímek mě zkrátka mile překvapil a budu jenom rád, když bude režisér Mostow v takovém nasazení a v tomto stylu pokračovat i nadále...
