Tak tohle píšu v neděli po srazu, dřív než bude mít skleróza příležitost odsunout podrobnosti někam, odkud by se špatně dolovaly.

Dostavil jsem se o něco později (neb jsem ještě odpoledne 80 km od baru Tobacco zvukařil), takže přímo do baru, v doprovodu kohosi ze své rodiny (ano, jmenovalo se to Jitka, namlátil ti to brácha do hlavy správně, Hobbite). Tím pádem mi bohužel uniknul hromadný tah Prahou od Karlova náměstí, takže o rozsahu této katastrofy mám jen info zprostředkované Hobbitovými fotkami. Zato jsem si užil hledání baru autmo směrem od barrandovského silničního propletence, zakončené dvojím obkroužením cílového bloku, než se podařilo nalézt místo k přistání (na hranici předpisů a autobusové zastávky). Ovšem vybral jsem to místo dobře - vlastnictví povozu se mi sice během večera dvakrát vymstilo, ale na to místo si neměl nikdo jiný odvahu stoupnout, takže mi zůstalo po celou noc zachováno.

Nevím, komu ten bar ve skutečnosti patří, ale jen jsem do něj vlezl, nabyl jsem přesvědčení, že VOLieeře. Jedním z prvních tvorů, který mne uvítal, byla Arletka (u barpultu, kde jinde, že). Sice tam postávalo také několik lidí, ale těch jsem si nevšímal - ti (lidi) k nám prostě nemohli patřit. Tvorové, co k nám patřili, byli nepřehlédnutelní - naplňovali celý prostor kolem kulečníků, stolků, pohovek, sudů (na těch se sedělo), měl jsem dojem, že prostor je naplněn v několika vrstvách. Na Jitčin komentář, že měla být vybrána větší hospoda, jsem ji ujistil, že toto JE vybraná větší hospoda (nechtěl bych vidět tu původní Sonoru). Koneckonců ani moje teorie o několika vrstvách se (zvlášť později v průběhu večera) neukázala jako úplně nepřesná. Skoro všichni mne poznali, i když většina mne dříve neviděla - byl jsem živoucím důkazem svého letitého VOLieerového prohlášení, že můj obrázek u přezdívky vzniknul připlesknutím mého ksichtíku na scanner.

Konečně jsem se osobně poznal s haldou tvorů, kterým jsem tím již dlouho vyhrožoval (nejdéle snad Lindě CIA). Nedá se to všecko vyjmenovat, ani Radův seznam není asi kompletní a hromadné foto neexistuje (zřejmě díky nedostatku prostoru k sestavení takového živého obrazu). Krátce po přijezdu jsem byl unesen Hobbitem zase z baru pryč, abychom zajeli na Strahov pro CDčka a letáčky VideoOnLine (létací schopnost letáčků byla později v baru několikanásobně ověřena jejich složením do vhodného tvaru a vrhnutím). Ty, kteří se radovali, že jsem hned zase odjel, tak ty jsem zklamal, byli jsme za chvilku zpátky a Hobbit všecky podělil (CDčkama). Co se všechno dělo v baru, to nebylo možné ani stihnout pozorovat, natož do nějaké reportáže teď napsat. Část VOLieerstva se věnovala kulečníku (výhry nebyly zveřejněny), zbytek posedával na sudech i pohovkách a brebentil, ve stále se přesunujících a mísících se hromádkách. Závislost některých jedinců na elektronické komunikaci se ukájela zasíláním SMS - neznámo kam a především neznámo komu, vždyt venku snad ani skoro nikdo nemohl být. Tedy s výjimkou několika opozdilců, z nichž někteří trefili do baru teprve s využitím Sinisterovy mobilové hot-line (např. Massoft). A také s výjimkou těch pár lidiček, kterým matka Příroda velkou vzdáleností (nebo taky jiná matka, případně otec, jinými důraznými argumenty) brání v účasti na podobném šílenství. Rekord ve vynaložení největšího úsilí na odeslání jedné SMS drží zřejmě Bublík. Prostředníctvím mobilů bylo naší konferenci doručeno také několik oficiálních pozdravů ze zahraničí.

Ale i na kulturu došlo .. zpočátku ji obstarával hlavně juke-box, velmi vhodně umístěný v prostoru mezi vchodem a barpultem, takže tam zbýval i určitý kus místa na tanec - což někteří jedinci (zvláště Meg, Raduš a Massoft) neváhali využít (byla by škoda jediného nezaplněného místa v baru, že). V průběhu večera se vydělilo z davu přítomné trampstvo, které se usadilo s kytarou na zemi (tedy hlavně Arletka, Raduš, Veila, Hamec, Hroch, Mr.Gogo, Ropáček a další - omlouvám se, ale vzhledem k neustálým přesunům těl po baru nemohou být žádné seznamy kompletní). Návrh na zapálení ohníčku z letáčků nebyl odhlasován kladně. Ze srazu existuje větší množství uměleckých fotografií, přestože někteří jedinci před foťákem systematicky prchali (např. Kvjetinka, která je díky tomu na větším množství fotek než ostatní).

Věřím, že všichni (včetně mne) se bavili skvěle. Poznalo se to i úderem třetí hodiny, kterou obsluha baru považovala za hodinu zavírací - byla však ochotna pokračovat, budeme-li my ochotni konzumovat. Našlo se mezi námi dostatek obětavých, takže když jsem sešlost opouštěl kolem čtvrté hodiny ranní směrem na Plzeň, ještě to zdaleka na konec nevypadalo.

No a snad ještě odkazy na fotky, tak jak je spáchali:
Hobbit
Mr.Gogo - © Leandra
Myška
Remet

A ostatní reporty (pachatelé dle abecedy) :
Kcharl
Mr.Gogo
Mulosz

© Ropáček 2000
ropacek@ropacek.cz

Hlavní stránka serveru